Češi a důchody
Češi a vymírání, důchody, příliv imigrantů a názory odborníků.
Dle názorů jistých odborníků český národ vymírá. Údajně to dokládají statistiky za posledních cca 15 let. Stejní odborníci pohotově nabízejí jediné možné řešení. Pokud jejich recept český národ nepřijme, vypadá to, že se mu zle povede. Zkusme se tedy čistě logicky zabývat jejich recepty a argumenty.
Abychom tak mohli učinit, pomiňme zásadní nedostatky uvedených předpovědí. Především se jedná o neserióznost těchto prognóz spočívající v tom, že si někdo vůbec troufá dlouhodobě předpovídat demografický vývoj národa na základě tak neuvěřitelně krátké časové řady, aniž by přitom počítal s tím, že mezitím pravděpodobně dojde k nějaké významné změně, srovnatelné v našich podmínkách naposledy se 17. listopadem. Taková změna může momentálně zdánlivě nepříznivý vývoj zvrátit jiným směrem. (Vezměme pro ilustraci v úvahu, ke kolika takovým změnám došlo na území současného českého státu jen v průběhu 20. století - existuje snad nějaký reálný důvod, který by měl opravňovat prognostika k předpokladu, že se dejme tomu padesát let nic obdobného dít nebude? Nezaměňujme však přitom soukromá přání s realitou.) Stejně tak pomiňme i z toho vyplývající podezření, zda se spíše nejedná o prognózy vypracované na něčí zakázku.
Nyní se můžeme vrátit k jádru věci: Oním jediným možným řešením dle názoru těchto odborníků je údajně nahrazení úbytku domácího českého obyvatelstva přílivem přistěhovalců. Důsledkem nepřijetí tohoto receptu má být zhroucení důchodového systému a nevyhovující struktura pracovních sil. Zkusme si tuto teorii názorně rozebrat následujícím způsobem:
Nejprve za účelem dalšího uvažování teoreticky připusťme, že český stát umožní významnému počtu zahraničních přistěhovalců (do budoucna se počítá až s 10% podílem přistěhovalců) usadit se zde. Přistěhovalci budou bezpochyby téměř výhradně pocházet ze zemí tzv. Východu. Ti obvykle bývají chudí a mívají hodně dětí, což tito odborníci považují vzhledem ke svému receptu za přínos.
Dále si z hlediska přínosu přistěhovalců pro český důchodový systém a zastavení vylidňování země naznačme dvě základní možnosti dalšího vývoje:
přistěhovalci se přizpůsobí poměrům země, která je přijala - v tomto případě České republiky - což znamená, že se především naučí českému jazyku, aby mohli dodržovat zdejší zákony a nalézt dobře placenou práci, seznámí se se zdejšími mravy a zvyklostmi a nebudou je porušovat. Jinými slovy, víceméně se začlení do stávající české společnosti. To v konečném důsledku bude znamenat, že z valné většiny přijmou zdejší momentálně převažující žebříček hodnot. Tento hodnotový žebříček je ovšem bohužel příčinou stávajícího nepříznivého demografického vývoje - jednoduše řečeno příčinou toho, proč se v českých zemích rodí málo dětí. To znamená, že i tito přistěhovalci budou mít výhledově málo dětí, což ale také znamená, že se jednou sami stanou důchodci, na jejichž důchody nebude mít kdo přispívat. Takže jejich dlouhodobý přínos se bude v nejlepším případě rovnat nule.
přistěhovalci se nepřizpůsobí poměrům země, která je přijala - tj. nebudou ovládat jazyk, znát, a tím méně dodržovat zákony, a stanou se obtížně zaměstnatelnými. Budou žít na hranici chudoby, v ghettech, ponechají si zvyky a způsob života ze své mateřské země, což může být v českém prostředí přinejmenším nepřijatelné, ale může i vést k dalšímu porušování zákonů. V důsledku toho dojde k výraznému nárůstu zejména pouliční kriminality, nadměrnému využívání či přímo zneužívání sociálního systému - pobírání podpor v nezaměstnanosti, sociálních dávek (a to i v případě, že budou pracovat, neboť jejich příjem bude nízký). Tito přistěhovalci si ponechají svůj dosavadní žebříček hodnot a velmi pravděpodobně budou mít mnoho dětí. Ani jejich děti se v převážné míře nepřizpůsobí (samozřejmě až na výjimky). O to více bude zatížen sociální systém a ještě více vzroste kriminalita, aniž by ovšem na druhé straně současně došlo k žádoucím příjmům do důchodového systému. Naopak, důchodovému a sociálnímu systému tak bude do budoucna hrozit mnohem větší deficit, ne-li přímo jejich zhroucení. A kdo to odnese? Ti, co do těchto systémů celý život nejvíce přispívali. Neboť zpět za takto nepříznivé situace stěží dostanou byť jen zlomek toho, co původně očekávali. Přínos této varianty nemůže být jiný než výrazně záporný.
Shrnutím obou variant, které by se v praxi samozřejmě prolínaly, se dostaneme k výsledku - k celospolečenskému přínosu imigrantů pro domácí důchodový a sociální systém, který v nejideálnějším případě (ten ovšem nemůže nastat) bude nulový, což reálně znamená, že bude záporný, a to spíše výrazně. Pak je namístě otázka, zda lze vůbec ještě hovořit o nějakém přínosu. Dále je otázkou, zda si stát, ve kterém dosud nebyla dokončena transformace, nadto s každoročním výrazným deficitem státního rozpočtu, může vůbec takový luxus dovolit.
Nyní se dostáváme k přínosu přistěhovalců z hlediska zlepšení struktury pracovních sil a snížení nezaměstnanosti. Opět budeme pracovat s oběma uvedenými skupinami přistěhovalců.
Rovněž budeme vycházet ze současného stavu nezaměstnanosti, která je u nás poměrně vysoká a drží se okolo hranice 12 %. Víme-li, že ekonomové považují za ideální stav situaci kolem asi 2 % (do této relativně malé skupiny nezaměstnaných patří zejména ti, kteří nedávno ukončili dosavadní pracovní poměr a momentálně si hledají nové místo; část této skupiny tvoří i ti, kteří ve skutečnosti nikdy pracovat nechtěli), znamená to, že zbývá asi 8 % práceschopných obyvatel, kteří se nezapojili do pracovního procesu ze dvou základních důvodů:
práci by sice nalezli, ale příjem z ní by nepřesáhl jejich dosavadní souhrn podpor a dávek, tak raději zůstávají dále doma resp. hledají lépe placenou práci;
nemají prakticky žádnou kvalifikaci nebo mají kvalifikaci takovou, o kterou není zájem - tato skupina je za daného stavu fakticky nezaměstnatelná;
Pokud za takovéhoto současného stavu (ne)zaměstnanosti budou do země vpuštěni cizinci rekrutující se z obou uvedených skupin, tzn. z přizpůsobivých a nepřizpůsobivých přistěhovalců - namísto toho, aby stát vytvořil podmínky pro to, aby co nejvíce nezaměstnaných z řad českých státních občanů patřících do uvedené 8% skupiny našlo práci (např. cestou rekvalifikací a regulací počtu cizinců ve státě) - dostaneme následující výsledky:
První skupina přizpůsobivých přistěhovalců pravděpodobně zčásti zaplní ona špatně placená místa - dobře placená místa už dávno zaplnilo domácí obyvatelstvo. Z některých míst dokonce příslušníci této skupiny nepřímo vytlačí domácí obyvatelstvo (ochota pracovat za méně a v horších podmínkách). Celková nezaměstnanost se nesníží.
Druhá skupina nepřizpůsobivých přistěhovalců „využije“ takto vzniklé situace, za které se stane totálně nezaměstnatelnou. „Díky“ tomu ovšem příslušníci této skupiny takřka automaticky získají nárok na podpory event. dávky a již tak dost přetížený sociální systém naprosto neúnosně zatíží. Dojde k celkovému nárůstu nezaměstnanosti.
Možné dopady varianty A: přizpůsobiví přistěhovalci se dostanou do role jakýchsi „stávkokazů“ - tím se skutečné řešení problému (reforma systému vyplácení podpor resp. dávek a/nebo zvýšení platů na dosud špatně placených místech) oddálí, nebo přímo znemožní.
V důsledku toho dojde k posílení role zaměstnavatelů a naopak k omezení dosud nabytých práv zaměstnanců a tím i k narušení podle mého názoru v tomto směru dosažené rovnováhy. To ponese nelibě domácí obyvatelstvo - ke škodě uvedené skupiny cizinců.
Přesto však existuje skupina, která bude z takto vzniklé situace profitovat - tzv. velcí zaměstnavatelé, zpravidla z řad nadnárodních firem. Doplatí na to stát, tzn. řadoví daňoví poplatníci. To proto, že na každého takto špatně placeného zaměstnaného cizince bude připadat jeden zbytečně navíc „vytvořený“ český nezaměstnaný, který tak ztratí reálnou šanci na získání normálního místa a kterému stát bude muset vyplácet podporu event. dávky a platit za něj zdravotní a sociální pojištění.
Lobbisté, prosazující masivní příliv imigrantů, jsou pochopitelně se skupinou velko zaměstnavatelů provázáni.
Možné dopady varianty B: Jsou zřejmé - nepřizpůsobiví přistěhovalci budou s největší pravděpodobností domácím obyvatelstvem považováni za parazity, k čemuž je třeba poznamenat, že ve většině případů právem. V důsledku toho může docházet k národnostním, ale i rasovým nepokojům.
Z uvedeného nicméně nevyplývá, že přistěhovalci za žádných okolností nemohou být pro stát přínosem. Tím mám na mysli situaci, kdy v daném státě je minimální možná nezaměstnanost (2 - 3%), ekonomika je v období konjunktury a poptávku po pracovních místech proto nelze uspokojit z domácích zdrojů. Potom je na místě umožnit předem specifikovaným skupinám cizinců, splňujícím požadavky potenciálních zaměstnavatelů, zapojit se do zdejšího trhu práce. Nijak tím ovšem nevzniká důvod, aby se zde tito cizinci trvale usazovali.
Takový důvod existuje pouze u úzké skupiny žádaných špičkových odborníků. Ty je však třeba především adekvátně zaplatit a vytvořit jim požadované podmínky.
Závěrem bych chtěla poznamenat, že pouhá skutečnost, že nějaký názor zastává odborník, ještě nemusí zdaleka znamenat, že takový názor koresponduje se skutečností. Ponecháme-li stranou korupci nebo jiné neetické způsoby, jimiž lze také zdůvodnit neodborné názory vycházející z odborných úst, tak z minulosti ne zas až tolik vzdálené můžeme použít jako odstrašující příklad tvrzení tehdejších filozofů (tedy studovaných odborníků), že zvířata jsou na rozdíl od člověka jen stroje a necítí bolest. Byť třeba bolest dokáže věrohodně předstírat…
Zde uvedený text sepsala předsedkyně ZO.VS. v Novém Boru paní Veronika Barešová
V Novém Boru dne 25.08.2010